SPOLEK JEZERNíCH MěST
panovník: takzvaná Jezerní rada
hlavní město: sídelním městem Spolku je Saftea
správní rozdělení: 8 spolkových měst
další města: Aster, Cearta, Elien, Stelea, Prunea, Katal, Nav
počet obyvatel:
vojsko:
komodity: zboží veškeré, koření či klenoty cizokrajné
měna: saftejský gulden a asterský groš
Vyslanci saftejského regenta Dongadzeho vypluli do přístavů Asteru a Elienu, bývalých držav Jezerní říše, a nabídli představitelům měst vytvoření obchodně-politického seskupení, jež by ovládalo obchod na Vesparském jezeře a určovalo ceny pro bukovinské, aderské a poljanské kupce. Vyjednávání a diplomatická rokování probíhala necelých dvacet let, během nichž se k původní trojici přidal i největší a nejdůležitější přístav Ceartského království - Cearta.
A tak roku 64 NV. Saftea, Aster, Elien a Cearta vytvořili takzvaný Spolek jezerních měst, jenž sjednotilo velké přístavy na pořeží jezera Vespar a umožnilo tak i městům s menší flotilou obranu před krutými a chtivými barbarskými piráty ze skarsvažských břehů. Spolek se v následujících letech, přesněji roku 86 NV rozšířil o města Pruneu a Steleu. Roku 475 NV do něj po zdlouhavých vyjednáváních vstoupily i dva svobodné přístavy Vesparské říše - Katal a Nav.
Ve Spolku si je všech osm měst rovno a na výročním zasedání nejvyšších představitelů v Safteji patří každému jeden hlas. Výjimkou je zástupce vesparských svobodných přístavů, neboť zastupuje oba a má proto hlasy dva.
- regent saftejský
- purkmistr asterský
- purkmistr elienský
- princ ceartský
- velmistr stelejský
- purkmistr prunejský
- prefekt svobodných vesparských přístavů Katalu a Navu
SAFTEA
Na vysokém ostrohu nad přístavem se tyčí dominanta města, veliká pevnost z černého kamene, jejíž čtyři věže se majestátně vzpínají k mrakům jako ostré hroty kopí bývalých vládců Jezerní říše. Neví se toho mnoho o stavitelích této prastaré nedobytné tvrze, někteří učenci však za její pochmurnou, těžkou a zcela nezvyklou architekturou vidí upíry. Město je nejbohatším městem Spolku a sídlem jeho administrativy. Profituje zejména z obchodu s Drangenem, Kortrijkem a Adernachem, pro něž dováží zboží ze vzdálené Vesparské říše. Jeho měna, saftejský gulden, je nejstabilnější zlatou měnou Středových zemí.
ASTER
Ten se projevuje nejen v architektuře (vysoké věže, fontány, balustrády a balkóny vzbuzují obdiv všech návštěvníků), ale i v rozvoji vzdělání. Aster je sídlem nejvýznamější magické školy Středových zemí, takzvané Akademie. Město Aster je velmi bohaté a vlastní třetí největší flotilu Spolku. V minulosti jeho bohatství pocházelo z těžby cínu, dnes jsou zdrojem příjmů především drahé kamení, sůl a jantar.
CEARTA
Město se rozkládá na rovině při ústí řeky Aun a přístav samotný je obehnán vysokými kamennými zdmi s ochozy - hrozí mu permanentní nebezpečí loupeživých nájezdů po zlatu lačnících pirátů a ukrutných barbarů ze Slaného pobřeží - Skarsvagu. Za městem stojí princův hrad, k němuž vede přímo z Ceartského zálivu dlouhý umělý kanál. Základem bohatství a úspěchu Cearty v Jezerním spolku je stříbro, měď, zlato a sůl, jež dováží z vnitrozemí Ceartského království.
STELEA
Město samotné je neveliké, neboť je tísněno strmými nezalesněnými kopci, jež se zdvihají v nevelké vzdálenosti od pobřeží a na kterých se popásají nesčetná stáda ovcí. Na těchto kopcích je vystavěno několik klášterů řádu, a zejména hrad Daunat, v němž sídlí komtur Řádu. Vjezd do zátoky, v níž se nachází přístav, kontrolují dvě vysoké věže, jimž se přezdívá Érion a Tiarné podle hrdinů staré jezerní legendy. Město Stelea je proslaveno vývozem kvalitního pergamenu, na nějž má v rámci Spolku monopol. Další zisky plynou městu z žoldnéřského vojska, jež pronajímá do služeb ostatním městům.
PRUNEA
Město samotné je obýváno lidmi, kteří drží v rukou obchod, avšak hlavní vývozní artikly pocházejí z trpasličích dolů a hutích vysoko v horách ve vnitrozemí ostrova. Tito trpaslíci byli na ostrov zavlečeni v dobách, kdy Jezerní říše vedla válku s Vesparskou říší a potřebovala co nejrychleji a nejefektivněji využít nerostného bohatství ostrova.
ELIEN
Hlavní dominantou města je obnovený purkmistrův palác s rozlehlou zahradou, jež však není přístupna jen tak někomu. Město je proslulé nejen svými útulnými přístavními krčmami, ale také četnými zástupci zlodějského řemesla, kteří se zde nesetkávají s tak ostrou represí ze strany úřadů jako je tomu v ostatních městech Spolku.
NAV
Vnitřní město je pro cizince hermeticky uzavřeno a plavcům z ostatních měst je pod hrozbou trestu smrti zakázáno opustit přístavní distrikt. I přesto z tohoto města plavci přinášejí neuvěřitelné zprávy - o krutých zákonech, jež trestají místní občany i za nejdrobnější přestupky okamžitou smrtí, o podivných dvousáhových ozbrojencích se skřetími tvářemi, kteří dohlížejí na pořádek, ale i o pohádkovém bohatství paláce tamního prefekta, jenž v radě Spolku zastupuje i druhý vesparský přístav Katal.
Význam Navu je pro Spolek obrovský - poprvé v dějinách Vesparská říše začala obchodovat se Středovými zeměmi a pouze členové Spolku získali přístup k zboží, za nějž jsou vládci Adernachu, Kortrijku, Poljany či Bukoviny ochotni platit pytli zlata. Jedná se o rozličné vonné koření, skvělé látky, jejichž způsob výroby je nejpřísněji střeženým tajemstvím, drahé kamení, které jinde nevidět...
KATAL
Ačkoliv je Katal díky své vzdálené poloze tím hospodářsky méně významným z dvou vesparských přístavů, těší se veliké pozornosti zejména ze strany saftejských kupců - vzácné dřeviny, neznámé nestvůry a rovněž nádherné klenoty si díky nim pro své potěšení objednávají králové těch nejbohatších dernašských zemí. Jak již bylo uvedeno, obchodní flotila města není nijak veliká. To však město dohání v četnosti své vojenské flotily. Vůbec by se plavcům odjinud mohlo zdát, že je ve městě víc vojáků, než je zdrávo. Co za tím stojí však nikdo nepovolaný neví. Městu vládne císařský místodržící, v radě Spolku je však Katal zastoupen císařským prefekten z Navu.
Dominantou města je obrovitá socha sedícího draka z bílého mramoru, jež se tyčí nad městem a ohromuje plavce vplouvající do přístavu. Na stavbě tohoto dech vyrážejícího díla prý zahynuly tisíce otroků.