družina
swět
království
letopisy
summa
nestvůrci
dodatky

BúRIS

úřední název: Búriské knížectví
panovník: kníže Velet Virtimas
hlavní město: Kolomno
správní rozdělení: není známo
další města: Svirica, Malšinty
počet obyvatel: 45 tisíc
vojsko: okolo 5 tisíc
komodity: stříbro, kožešiny, uhlí
měna: bez vlastní ražby

O Búrisu povídání krátké

"Už z dálky to vypadá, že se na vás hrad mračí, a při pohledu na zčernalé špičaté věže provrtané stovkami střílen se poutníkovi až žaludek sevře. Stráže při bráně ani nepohlédly na náš průvodní list – jen šílenec by se odvážil zlokřivit knížecí pečeť..."

Darměj Nadvědílo, cestovatel dubovarský – O neslavném putování do Knížectví búriského a co z toho vzešlo

Knížectví Búris je podhorská země vklíněná mezi věčně zasněžené štíty pohoří Taganrog a prastarý, mýty opředený hvozd Girynas, sídlo strig a jiných netvorů. Jeho obyvatelé, Búrisané, jsou drsný a statečný lid, který již po staletí bojuje o přežití nejen s nehostinnými přírodními podmínkami, ale musí vzdorovat i nájezdům divokých skrundských barbarů a sarkonů útočících z jihu.

Jak barbaři, tak obří skřeti usilují o to, čeho bylo v Búrisu vždycky dostatek – stříbro. Je to právě hornictví a hutnictví, co přináší obživu téměř čtvrtině obyvatel a není divu, že stříbro je zemským vývozním artiklem číslo jedna. Přitom sami Búrisané se v obchodování příliš neangažují a kníže Velet Virtimas udělil monopol na obchod s búriským stříbrem bukovinským kupcům.

Kolem osoby knížete Veleta z rodu Virtimasů kolují nesčetné legendy. V očích lidu je obdivovaným a současně obávaným panovníkem, jenž vládne zemi rukou tvrdou, krutou, ale spravedlivou. Velké dohady se vedou ohledně jeho údajné nesmrtelnosti – někteří prý říkají, že vládl už když se jejich děd narodil. Není však jisté, zda se nejedná o další z mnoha povídaček o tomto vládci. Ten sídlí na svém hradě Kolomno na řece Prut a stejně jako poljanští vojvodové odvozuje původ své dynastie od splynutí lidí s vlky.

Za zmínku stojí ještě jeden významný Búrisan, a to slovutný teolog a veškerého jsoucna pozorovatel jménem Varinkis, žijící v 2. století Nového věku. Mocí státní byl pronásledován, a proto se uchýlil do zličského exilu. Leč ani tam nebylo mu přáno klidu, a proto odešel až do Bukoviny, kde svá nejvýznamnější díla sepsal. Jeho stěžejní opus Zakázaná kniha je i dnes v mnohých královstvích nežádoucí, protože nad jiné otevřeně upozorňuje na nespravedlnosti světského zřízení.

Búris nesousedí bezprostředně s žádnou jinou zemí, od Zliče a Goranu jej dělí desítky mil temného hvozdu, od území barbarských klanů Skrundu pak neprostupný prales. Jediná zemská stezka vede z Kolomna do zličského Záplutska, kde mají svou faktorii kupci z Bukoviny. Proto zprávy z tohoto koutu světa nepřicházejí příliš často a pokud, pak jsou vždy na slovo skoupé.

První lidé, kteří před dávnými lety přišli osidlovat tuto oblast, prý narazili na tuhý odpor trpasličích rodin, posledních obyvatel tehdy již hroutícího se trpasličího království Arginkhaz. Trpaslíci byli postupně zatlačeni hluboko do hor a legendy praví, že zde dodnes sídlí v podzemních slujích ledového paláce Arg. Války mezi lidmi a trpaslíky zde byly oboustranně výjimečně kruté (odtud prý pochází búriská tradice popravovat nabodnutím na kůl), což vysvětluje až do dnešních časů přetrvávající nedůvěru Búrisanů vůči trpaslíkům a kudůkům a "menším národům" obecně.

Búrisané vyznávají boha Varogu, jiná náboženství jsou v zemi zakázána. Bůh kopiník, Správce cest a Ochránce zvěře je zobrazován jako vysoký muž s kančí hlavou, jehož stálými atributy jsou kopí a roh. S jeho sochami, neuměle vytesanými ze dřeva, se lze setkat na kopcích i křižovatkách cest.

Búriské knížectví má ve znaku vlka, jenž je v posvátným zvířetem (což je další velká podobnost s Poljanou), vyvolencem Varogovým. Znamení vlka a takzvaného Varogova kříže nosí na svých korouhvích nepočetné, ale výtečně vycvičené stálé zemské vojsko. Jeho příslušníkům se říká zeměbranci, za hranicemi se spíš užívá označení "búriští řezníci".

nahoru
© 1997–2011 Vukogvazdská družina. Veškerý obsah těchto stránek je chráněn mocnými zaklínadly a zlými duchy.