GORAN
panovník: král Emerich II.
hlavní město: Velendor
správní rozdělení: 3 provincie (Velendor, Raxen a Norland)
další města: Raxen, Orw
počet obyvatel:
vojsko:
komodity:
měna: bez vlastní ražby
Goran je malé království hraničící s Krví na jihu a Červenou Zličí na západě. Je obklopeno kol dokola horami, jinak je tvořeno převážně nížinami. Na severu země je rozsáhlý prales a na jihovýchodě se kolem jezera Orw rozkládají bažiny. Královstvím protéká jediná větší řeka stojící za zmínku, a to řeka Orwyna.
Hlavním městem je Velendor, který leží zhruba v zeměpisném středu království a který je obehnán několikasáhovými hradbami. V hradbách se nacházejí dvě brány, po jejichž uzavření se Velendor stává lehce nedobytnou pevností. Také zde samozřejmě sídlí král Emerich II., jehož jméno zná i ten nejprostší vesničan v nejzapadlejší části tohoto království.
Dalším neméně důležitým městem je Raxen ležící na jih od Velendoru. Jeho důležitost spočívá v takzvaných Raxenských veletrzích, které se zde pořádají jednou za dva roky a na které se sjíždějí kupci zdaleka. Veletrhy jsou v podstatě jediným důvodem, proč tuto zemi někdo navštěvuje. Obyvatelstvo tvoří z největší části lidé, barbaři a kudůci. Ostatní rasy jsou zde zastoupeny v menšinách.
Goran patří přes svoji malou rozlohu k bohatším zemím. Jeho bohatství je založeno převážně na takzvaných veletržních daních, které odvádějí cechy obchodníků jednou za dva roky a dále z berní vybíraných od rolníků. Dalším výrazným příjmem do královské pokladnice jsou výnosy z činnosti místních cechů - válečníků, šermířů a bojovníků, jejichž úroveň výcviku v bojovém umění patří k těm nejlepším a cena za něj pochopitelně též. Posledním a snad nejdůležitějším příjmem jsou výnosy alchymistického bádání.
Goran totiž v minulosti poskytl azyl v mnohých zemích pronásledovaným lučebníkům, a ti zde založili své laboratoře, nazývané dílny. Tyto školy se mohly nerušeně rozvíjet, neboť byly – i přes nelibost obyvatel – pod ochranou krále. Tomu se tato výpomoc mnohonásobně vyplatila. Alchymistické dílny totiž vyprodukovaly mnoho zajímavých vynálezů, byť tím nejdůležitějším se stala světle modrá barva, kterou goranští mistři lučby prodávají barvířům po celém okolí jako tzv. goranský blankyt.
Bohatství Goranu je však neustále ohrožováno, protože země je napadána ze severu sarkoními klany, které obývají mohutný pás hor na severu a také část hvozdů. Jeden z největších sarkoních klanů se nazývá Klan dvoubřité sekery, s nímž je království v nikdy nekončící válce už odnepaměti. Goranské vojsko je zvláštní tím, že jsou v něm kromě lidí početně silně zastoupeni barbaři. Vojáci jsou velmi slušně vyzbrojeni a obrněni.
