ASTER
panovník: purkmistr Tiatan
hlavní město:
správní rozdělení:
další města:
počet obyvatel:
vojsko:
komodity:
měna:
Za dávných dob bylo severovýchodní pobřeží Vesparského jezera osídleno takzvanými vodními skřety, kteří byli kolem roku 4500 s.v. vyhnáni ze severu přicházejícími lidmi. Ti vystavěli na břehu jezera své vesnice, ale kromě lovu ryb začali i obhospodařovávat úrodnou zem na sever od pobřeží. První zmínka o městě pochází z Velké kroniky elfů, jejíž vznik se datuje do roku 4784 s.v. a kterou ukořistil na jedné ze svých četných výprav výbojný asterský purkmistr Dagnir Veliký. Zmínka o městě Asaterian, které "celé kamenné i s věžemi svými nad zátočinou se vypíná" dokazuje starobylost, na níž si jeho obyvatelé tolik zakládají.
Kolem roku 5200 s.v. si město podmanila Jezerní říše; Aster se tak stal její nejvýchodnější državou. V těch dobách také došlo k rozvoji těžby cínu na severozápadě od města, proti čemuž ovšem vystoupili lesní elfové. Proti nim se postavilo několik znepřátelených elfích rodů, které se přidaly na stranu lidí. Následovaly dlouhotrvající války s Elfím hvozdem, během nichž zahynula téměř polovina obyvatel města a celý Aster i s okolím byl závislý na pomoci Jezerní říše. Po porážce lesních elfů spřátelení elfové osídlili město a jeho okolí, v důsledku čehož následoval prudký rozvoj města a doba jeho největší slávy. Elfové přinesli starou moudrost a její umění, bylo založeno vysoké učení, odhaleny prastaré zbrojířské techniky a na pobřeží se začalo s hledáním drahých kamenů. Během následujících sto padesáti let elfové ve městě natrvalo zapustili kořeny a spolupráce s lidmi byla ku prospěchu oběma stranám.
Pravdou však je, že ke konci Starého věku se město Aster se svými državami nacházelo před úplným zničením, neboť bylo již několik let nepravidelně obléháno hordami Černého krále, navíc polovina jeho branné moci se nacházela daleko na západě, kde sváděla boje s poljanskými oddíly postupujícími od města Elien. V nouzi nejvyšší však město - stejně jako celý svět - zachránil zásah bohů, v jehož důsledku došlo k takzvanému Narovnání jazyků a pročištění duší.
Na úsvitu Nového věku došlo k mnoha změnám v uspořádání města. Roku 64 n.v. Aster společně s městy Elienem, Ceartou a Safteou vytvořil takzvaný Spolek jezerních měst, obchodně-politické seskupení, které sjednotilo velké přístavy na pořeží jezera Vespar. Spolek se v následujících letech rozšířil o města Pruneu a Steleu a roku 475 n.v. do něj po zdlouhavých vyjednáváních vstoupily i dva přístavy Vesparské říše - Katal a Nav. V letech 212 - 357 n.v. městu vládl legendární purkmistr, elf šermíř Dagnir Veliký, který za své vlády podnikl na tucet výprav, které přestože většinou nebyly úspěšné, přinesly mu nehynoucí slávu. Mezi úspěšné výpravy lze počítat druhou výpravu do Elfího hvozdu, tažení do Země Černého krále a rozprášení pirátů Slaného pobřeží. K neúspěšným se řadí pokus o dobytí Lesova, loupežná výprava do Drvetské oblasti a první výprava do Elfího hvozdu.
V současné době největší nebezpečí pro Aster představují skřetí hordy podnikající čas od času nájezdy ze Země Černého krále. Často se usídlují v opuštěných cínových dolech v lesích na sever od Asteru a odtud podnikají výpady na zemědělské usedlosti v okolí města. Dalším veřejným nepřítelem asterských kupců a měšťanů jsou piráti skrývající se v nesčetných zátokách Slaného pobřeží (Skarsvagu) na jihovýchodě.
Město Aster a jeho državy se nacházejí na severovýchodním pobřeží jezera Vespar. Aster je městským státem, jehož uspořádání je podobné jako u ostatních jezerních měst. V čele města stojí dvanáct radních, kteří reprezentují dvanáct nejstarších asterských patricijských rodů, tzv. přeslavný tucet. Tito ze svého středu volí purkmistra, jenž pak městu vládne po tři roky. Je vrchním velitelem městské flotily i pozemního vojska, smí stanovovat výši a druh daní a ze všech svých rozhodnutí se zodpovídá radním.
Město Aster je velmi bohaté. V minulosti jeho bohatství pocházelo z těžby cínu, dnes je zdrojem příjmů především drahé kamení, sůl a jantar. V zásobováni zemědělskými plodinami je město díky svému úrodnému venkovu naprosto soběstačné. Z Asteru vedou dvě důležité kupecké stezky. První na východ do Elienu a přes Drvet dál do Adernachu. Druhá proti proudu řeky Hrtar do Lesova, Poljany, Goranu a především do Bukoviny, se kterou jsou asterští kupci na nože. Často se tedy objevují zvěsti o tom, že v některém zájezdním hostinci bylo nalezeno tělo úspěšného obchodníka. Jistě se jedná o vyřizování účtu v záležitostech, o kterých nemají počestní obyvatelé ani ponětí. S ostatními jezerními městy asterští obchodují díky lodím. Flotila města Aster je po Ceartě a Safteji třetí největší v rámci Spolku jezerních měst. Armádu tvoří námezdní žoldnéři všech národů a plemen.
Při určování složení obyvatelstva tohoto městského státu je nutno rozlišit město samotné a jeho okolní državy, takzvaný venkov. V samotném městě tvoří elfové třetinu obyvatelstva, zbytek tvoří lidé, trpaslíci a hobiti. Barbarů a kudůků je zde pomálu. Co se asterského venkova týče, jeho zemědělsky zaměřené obyvatelstvo je tvořeno převážně lidmi a hobity.
