Vukogvazdská družina

Meoda Kratková

1. Salaš v horách
2. Záhada Starého Dolu
3. Štvanice
4. Mlatohorova Cesta
5. Záhada ukradeného náhrdelníku
6. Knížectví Orlohorské
7. Varogovo požehnání

Legendární alchymistka, jedna ze zakladatelů Vukogvazdské družiny, se narodila 2. června 465 v osadě Kamenné Sedlo v Horní Bukovině jako jediná dcera kameníka Meotara a jeho ženy Ferumaly.

Zúčastnila se prvních sedmi dobrodružství a její léčivé a mlhovinové lektvary se staly v družině pověstnými, o mistrném ovládání samostřílu nemluvě. O jejích kvalitách také hovoří to, že byla poprvé zraněna až při své páté výpravě. Po útěku družiny z Orlohorského knížectví, kde byla odsouzena za čarodějnictví a málem upálena, však přestala mít o dobrodružný život zájem.

Nějakou dobu ještě pobývala s ostatními družiníky v Pevnosti a její kukuřičné placky s medem po nějaké době začaly vzbuzovat u spoludružiníků stejnou hrůzu, jako její lektvary u nepřátel, ale bylo vidět, že ji to táhne k teplu rodinného krbu. Když ji nerozveselil ani dárek od draka Faughnára - skřet pomocníček zvaný trotl, družiníkům došlo, že Meoda už v Pevnosti dlouho nezůstane.

Na jaře roku 499 se na cestě na trh do Mladče seznámila se zámožným kudůčím statkářem Smolíkem Kratkem z Hůrky, a už v září téhož roku slavila svatbu, na kterou pozvala své bývalé druhy z Vukogvazdské družiny.

Nejnovější zprávy ze statku Kratkových hovoří o tom, že manželům Kratkovým se výtečně daří a paní Meoda porodila synka.

Jana Benešová: Myslím, že bych nedokázala začít hrát postavu s tím, že bych měla přesně promyšlenou její povahu, chování a rozhodování. To se prostě musí vyvinout během hry, pro začátek stačí matná představa. A tak se z mé představy nebojácné, šikovné alchymistky, která všem velkým ukáže, že výška není všechno, vyklubala ufňukaná kudůčka, která je nebojácná jen v případě, že stojí pěkně v bezpečí krytá zbytkem družiny, a jinak neváhá a uteče. Na druhou stranu si myslím, že se tahle postavuška v historii družiny docela proslavila ať už svou nesmrtelností, se kterou přežila celých sedm dobrodružství (a žije dále), nebo svým kušinickým uměním nebo třeba i nějakými těmi alchymistickými věcičkami. (No, možná, že někdo si při slově Meoda dá především zatraceně pozor na jazyk, ale na to radši zapomeňme.) Nakonec mě ale Meodka pomalu přestala bavit, přecejen sedm dobrodružství je požehnaný počet a mnozí by mohli závidět, a zatoužila jsem po něčem jiném. Po něčem větším, hezčím, silnějším...