družina
swět
království
letopisy
summa
nestvůrci
dodatky

Šerek

Šerek se narodil někdy kolem roku 470 NV kdesi v Tristramu. Dítě přišlo na svět v noci za podivných okolností. Otec padnul v boji se skřetím oddílem brzy po Šerekově narození, takže matka vychovávala dítě sama. Když Šerek dovršil věk dvaceti let, rozhodl se opustit domov a vydat se do zemí Východu. Více o jeho osudech před vstupem do družiny se jeho druhům nepodařilo zjistit. V souvislosti s informacemi, které družiníci získali během posledního dobrodružství, je Šerek postavou, jejíž osud je zahalen neproniknutelnou mlhou mlčení a oparem stoupajícím z tristramských kopců.

Tento holohlavý obr se k družině připojil v jednom dubovarském hostinci, kde se seznámil s elfkou Teslou a kde společně s kudůkem Basilem a člověkem Havranem přijali práci od žulavského fojta Sivokana. Poté s družiníky absolvoval dobrodružství ve vitoljubské Daraetě. Zkáza krivodarského kláštera Melk se stala i koncem jeho odvážného života. Zde skonal v litém boji dne 15. listopadu roku 503 NV pařátem upírky, na níž se vrhl statečně holýma rukama a dlouho ji držel v ocelovém sevření.

Během dobrodružství v Tristramu se však děly věci podivné a co by se nedávno mnohým mohlo zdát jako neuvěřitelná zkazka (a mnohým jako noční můra), zde se stalo skutkem. Družiníci po svém vlastním povstání z mrtvých potkali v ostrohu klanu Galdan svého starého známého přerostlého přítele - Šereka. Ten tvrdil, že po zabití upírkou se probudil v jednoduché mohyle, již pro něj přátelé zhotovili, a po vyhrabání se ven se vydal do pevnosti, kde zastihl samotného správce Zacha s rodinou. Ten mu také sdělil, kam se družina vydala. Šerek pak již jen sledoval její stopy. V dobrodružství na ostrově Aizkorri se proslavil zabitím katalského černokněžníka, jenž sužoval jezerní oblasti kolem Dračích ostrovů.

Šerek kromě své nehorázné síly proslul i svojí nadprůměrnou dvouapůlsáhovou výškou, mlčenlivostí a nocováním daleko od ostatních.

Jéňa Černá Ruka: Je to takový ten obrovitý silný chlápek bez vlasů s barbarskou mordou, když běží se svou těžkou sekerou a mečem do boje, tak máte pocit, že někde v dáli jsou slyšet hrůzné keltské válečné trubky. Zapadnul by dobře u Alesie, u Clontarfu, mezi drancující Vikingy i po boku Willa Wallace. Nebudu popírat, že to je hrdlořez, ale má svá pravidla, černý humor, stoický klid a (snad) styl - jednoduše jakýmsi podivným kouzlem připomíná vlka. Prostě takový normální zabiják. Koneckonců zemřel v první linii v boji s upírkou. Ale radši se zeptejte ostatních...

nahoru
© 1997–2011 Vukogvazdská družina. Veškerý obsah těchto stránek je chráněn mocnými zaklínadly a zlými duchy.