Hynek
19. Oltář noci
20. Nový rok ve Skřetí Vinici
22. Ve stínu draka
23. Stáreské noci
25. Daraetský štetl
26. Zkáza kláštera Melk
27. Dávno zapomenutý příběh
29. Někdy přijdou dny
32. Když mrtví procitnou
33. Až na úpatí tvrzí...
Do družiny přibyl tento zrzek na jaře roku 501 společně s kouzelníkem Erikem a uznání si získal již na své první výpravě díky jistotě, s níž družinu provedl neprostupnou Bulatskou vrchovinou. Ostatními družiníky byl velmi oblíbený a jeho vyprávění z dětství v údajné rodné vísce Škopek se stala oblíbenou zábavou družiníků na výpravách i později v krčmě U Sekavé báby.
Přestože se v boji do prvních řad zrovna nehrnul, svými léčitelskými schopnostmi navrátil nejednoho pošramoceného družiníka ke zdraví a mnohé od smrti odvrátil – a nejen proto si rychle vydobyl v družině pevnou pozici.
Ta byla potvrzena při řešení následků situace vzniklé ve Skřetí Vinici, kdy byl necelý rok po svém příchodu dokonce zvolen na místo vůdce družiny. Po smrti elfky Tesly v klášteře Melk se navíc stal velitelem družinové Pevnosti.
Poté, co si opatřil nový meč a začal s ním předvádět zvláštní kousky, se trochu změnil a přestal být tak hovorný. Mnozí družiníci reptali, že ač nepsaný vůdce, vůdcovské schopnosti věru nemá. Přesto v družině nebyl nikdo, kdo by měl tolik zkušeností, toho tolik zažil a tolika družiníkům zachránil život.
Hynek zahynul při přetěžké výpravě v Jezerním pohoří. Byla to jeho jedenáctá (!) výprava – žádný jiný družiník neabsolvoval v řadách Vukogvazdské družiny tolik tažení. Připočteme-li k nim ještě události, které předcházely jeho příchodu do Vukogvazdu, počtem dobrodružství se mu vyrovná pouze Rinvit. Proto zaslouží velký obdiv a těm, kteří ho znali, z mysli nezmizí...