Varinkis - Zákázaná kniha
Jako první se darem mluvy mohli pyšnit draci, ostatně první známá rasa našeho světa. Ti také první objevili taje magie, kterou ovládli právě díky své řeči. Od draků se pak učili elfí kouzelníci a drakomluva se stala iniciační řečí prvních kouzel.
Druhá rasa světa, obři, zarputilí nepřátelé draků, měli rovněž svoji řeč. Tato, stejně jako řeč draků, ale není nikde písemně zachycena, neboť vědomosti byly předávány ústně z pokolení na pokolení. Dlouhověkost obou ras to ostatně umožnovala více než dobře.
Teprve upíři vynalezli písmo a začali svoji řeč zaznamenávat. Do dnešních dob se ale nezachovalo příliš památek. Ještě před několika stoletími někteří, zejména poljanští a adernaští učenci tvrdili, že upíří národ je rozdělen do jakýchsi kast, které hovoří odlišnými jazyky. Tauerský učenec Asgar Averonský však tuto teorii vyvrátil. Upíři se dělí toliko podle druhů. Různé jazyky mají, ale stejně tak jako lidé či elfové - to jest podle rodů či národů. Přesto sami upíři nemají v dnešní době zájem vysvětlovat lidským učencům, jak jejich pradávný jazyk fungoval, a navíc se dá tušit, že postupem věků přejali jazyky lidské a někde i elfí.
Dalšími rasami, které si přinesly vlastní mluvu, jsou elfové, skřeti, trpaslíci, barbaři, lidé a krollové. O těchto jazycích budeme dále hovořiti podrobněji. Oproti nim vlastní mluvu neměli lykantropové (ti si ji vytvořili až v průběhu století tím, že doslova zakonzervovali prastaré lidské nářečí), půlelfové, hobiti a kudůci. Půlelfové hovoří buď elfími nebo lidskými jazyky, hobiti převzali mluvu od lidí a upravili ji pouze do podoby nářečí a kudůci do Narovnání jazyků hovořili pozměněnou trpasličtinou.
Kníže Jehorilan - Obhajoba Darvadzeho, přemoženého správce hradu Astarup
Co se elfštiny týče, rozhodli jsme se použít pro náš svět již zavedený jazyk z pera pana profesora Tolkiena. Není to zajisté originální, ale je to klasika. Překrásná klasika. Navíc jsme si vědomi, že i kdybychom vymysleli něco nového, tak rozhodně ne lepšího. A tak i v našem současném světě existují dvě "hlavní" elfštiny, to jest současně používaný sindarin a klasická, dnes již rituální quenya. Tolik o elfštině a nyní se věnujme jazykům lidským.
Hovořit budeme o té části našeho světa, jež je zobrazena na mapě světa. Zde se střetlo několik lidských kultur, potažmo jazykových skupin, z nichž se budeme zaobírat čtyřmi nejvýznamnějšími. Tyto jazykové skupiny se nazývají ludenská, dernašská, jezerní a skrundská. Dobrodružství naší družiny se zatím odehrávala výhradně na území prvních tří kultur, jejichž rozmístění podrobně zachycuje pomocná mapka. Znovu zdůrazňujeme, že se jedná o lidské jazykové skupiny, mapa tedy nezachycuje rozdělení jazyků barbarů, trpaslíků a jiných národů.
Jak vidno z mapy, dernašskou skupinou jazyků se hovořilo na převážné většině území Adernachu, Drangenu, Kortrijku, Orlohoru, Taueru a Goranu. Ludenský jazyk byl používán ve větší části Poljany, Vitoljubsku, Čarohvozdu, Bukovině, Zliči, Černozliči a Podaze. Jezerní skupinou jazyků zase vládlo obyvatelstvo Drvetu, Ostrorep, západního pobřeží Vesparského jezera, Safteje a Vesparu. Skrundská civilizace zahrnovala země Skrund, Búris, Dalriada a Věstulsko. Jazyková odlišnost Dernachů, Ludenů, Jezerních a Skrunďanů trvala až do roku 5441 Starého věku, kdy došlo z vůle bohů k Narovnání jazyků.
Slaven Mudrc - O narovnání jazyků spisek jeden, k tomu pak dvé dřevorytů přiloženo
Když jsme začínali s hraním Dračího doupěte ve Vukogvazdské družině, narazili jsme na potíž, jak zdůvodnit to, že naše postavy pocházejí z různých zemí, a přitom se spolu v družině dorozumí (to, že by si nerozuměli, jsme rovnou zavrhli). Nabízelo se, tak jako vždy, hned několik řešení. To, že by družiníci pocházeli ze stejné země, nám přišlo příliš jednotvárné. To, že by byli na první úrovni vzdělaní ve vícero řečech, nám zase připadalo nadsazené. A tak jsme se rozhodli, že v našem světě bude existovat jedna společná řeč, zvaná řeč obecná.
S tím ovšem nastaly další potíže. Jak zajistit, aby dobrodruzi mohli nacházet prastaré svitky psané neznámým jazykem? A proč by skřeti měli hovořit stejnou řečí jako hrdinové? Takže jsme přišli na, podle našeho mínění, skvělý způsob, jak všechny tyto věci vyřešit. Posuďte sami.
V našem světě, jak stojí psáno výše, kdysi existovalo velmi mnoho jazyků. Ale v souvislosti s neustávajícími válkami hrozilo, že svět bude zničen. A tak přišel roku 5441 Starého věku zásah bohů, všeobecně nazývaný Narovnání jazyků, díky němuž všechny myslíci bytosti začaly hovořit stejně. Byl tím také položen základ nového letopočtu, takzvaného Nového věku.
Nová řeč, která byla nazvána řečí obecnou, byla z vůle bohů podobná jazykům ludenské skupiny (viz podobnost Vukogvazd - Vlčí hvozd). Avšak některé bytosti z těch, které svůj původní jazyk už předtím uměly zaznamenávat, se k němu vracely. Elfové a upíři například, neboť to vždy byly velmi konzervativní rasy. Také skřeti, kteří znovu snadno podlehli vlivu temných bohů a ti jejich mysl i jazyk nanovo pokřivili. Svůj dřívější jazyk uměle obnovovaly i některé lidské národy, jako například Tauerští či Skrunďané, protože se báli, že s jejich jazykem zmizí i jejich svébytnost. Oproti tomu jiní, jako třeba trpaslíci, kudůci a barbaři toho využili opačně - k posílení svých kultur, k obchodování, vyměňování si vzájemných poznatků ze všech oborů a podobně.
Podařilo se nám tak načrtnout svět, v němž se dříve hovořilo mnoha různými jazyky (po nichž zůstaly nesčetné památky), v němž si ale dnes téměř všichni lidé rozumějí, aniž by byli ochuzeni o kouzlo elfštiny či třeba skřetí řeči.
