proslov Thorstena Zubatého v Sáze rodu Krugů
Svět Vukogvazdské družiny je postaven na tzv. trimetalismu, to jest, že zde obíhají tři druhy mince: zlaté, stříbrné a měděné. Ražba je prováděna z určité váhové jednotky, kterou je hřivna. Čistota (ryzost) mince vyjadřuje poměr drahých kovů k tzv. náčistku (zpravidla mědi) v každé minci, pro zlato je uváděna v karátech (24 karátů je ryzí zlato) a pro stříbro v loktech (16 loktů je ryzí stříbro). Zrno či jádro mince (ryzí váha) je množství drahého kovu. Vyjadřuje se v jednotkách hmotnosti a je uváděna v poměru k tisícině. Lze uvést, že vývoj platidel v jednotlivých zemích je nerovnoměrný, takže se mnohde místo mincí užívají jiná platidla (např. kuní kožky v Černozliči).
V tzv. Středových zemích světa Vukogvazdské družiny jsou tři velké bimetalové ražby, a to Adernašské císařství, Spolek jezerních měst a Poljanské vojvodství.
Sříbrnou měnu mají kromě zmíněných Adernachu, Poljany a Spolku jezerních měst ještě Velká Bukovina, Kortrijk a Drangen.
Nejsilnější stříbrnou měnou je asterský groš, který jest pevným platidlem Spolku jezerních měst. Z jedné hřivny o 436 gramech se razí 111 mincí o hmotnosti 3,9 gramu a ryzosti 15,2 lokte (= 950/1000).
Nejslabší stříbrnou měnu má Adernach, protože se mu nedostává zmíněného kovu o jehož ložiska přišel po odtržení Drangenu a Kortrijku. Z jedné hřivny o 253,4 gramu se razí 63 mincí o hmotnosti 4 gramů a ryzosti 9,6 lokte (= 600/1000).
Drangen a Poljana mají stejný systém, jenž má základ v unifikaci fiskální politiky z dob poljansko-drangenské personální unie. Z jedné hřivny o 280 gramech se razí 82 mincí o hmotnosti 3,4 gramu a ryzosti 14,4 lokte (= 900/1000).
Kortrijk po vyhlášení nezávislosti na Adernachu převzal starou saftejskou hřivnu o 327,12 gramu a razí z ní 93 mincí o hmotnosti 3,5 gramu a ryzosti 15,04 lokte (= 940/1000).
Poslední zemí razící stříbrné mince jest Velká Bukovina, která po sjednocení Horní a Dolní Země reformovala svou měnu a po mnoha obnovách mince byl znovu vytvořen pevný řád. Z jedné hřivny o hmotnosti 409 gramu se razí 116 mincí o hmotnosti 3,5 gramu a ryzosti 14,4 lokte (= 900/1000). Jedná se o nejstabilnější stříbrnou měnu.
Nyní přichází tabulková příloha, která by měla být přehlednější a v jejíž posledním sloupci se snažíme objasnit obecnou hodnotu v tzv. indexu, což je násobek ryzosti a hmotnosti jednotlivé mince.
zlato | ryzost (karáty) | hřivna; počet mincí z ní | hmotnost | index |
adernašský zlatý | 950/1000 = 23 | 253,4 gramu; 72 mincí | 3,5 gramu | 79,8 - nejsilnější zlatá měna |
saftejský gulden | 900/1000 = 21 | 436 gramů; 121 mincí | 3,6 gramu | 77,7- nejstabilnější měna |
poljanský dukát | 800/1000 = 19 | 280 gramů; 72 mincí | 3,9 gramu | 74,9 - po obnově nejslabší mince |
stříbro | ryzost (lokty) | hřivna; počet mincí z ní | hmotnost | index |
asterský groš | 950/1000 = 15,2 | 436 gramů; 111 mincí | 3,9 gramu | 60 - nejsilnější stříbrná měna |
algerdská marka | 940/1000 = 15,04 | 327,12 gramů; 93 mincí | 3,5 gramu | 53 |
bukovinský denár | 900/1000 = 14,4 | 409 gramů; 116 mincí | 3,5 gramu | 50 - nejstabilnější stříbrná měna |
poljanský stříbrný | 900/1000 = 14,4 | 280 gramů; 82 mincí | 3,9 gramu | 49 |
adernašský stříbrný | 600/1000 = 9,6 | 253,4 gramů; 63 mincí | 4 gramy | 38 - nejslabší stříbrná měna |
